Johann Gregor Mendel

Mendelův život

Johann Gregor Mendel se narodil v Hynčicích na Kravařsku (v tehdejším Rakouském císařství) 20. 7. 1822. Už v mládí u něj bylo rozpoznáno nadání a tak místo, aby převzal statek po svém otci, studoval gymnázium v Opavě. Pokračuje na Filozofickém ústavu v Olomouci. Svá studia zde však nedokončí pravděpodobně kvůli psychickým potížím.

Centrem vzdělání v té době jsou kláštery a tak později míří do Brna do Augustiniánského kláštera, kde mu kromě vzdělání poskytnou i finanční zajištění. Ve svých 25 letech je zde vysvěcen na kněze. 

Mendel následně začíná vyučovat na gymnáziu ve Znojmě. Zde v roli pedagoga exceluje a studenti ho milují. Opat se tak rozhodne poslat jej na univerzitu do Vídně, aby si mohl dokončit vzdělání a naplno se věnovat pedagogice. Z psychických důvodů však opět neudělá zkoušky z fyziky ani přírodopisu.

V klášteře se věnuje šlechtění, včelaření a meteorologii - dokonce jako první popíše princip vzniku tornáda.

Na modelovém organismu hrachu setého objevuje 3 základní pravidla, která později známe jako Mendelovy zákony dědičnosti. Vydává studii s názvem Pokusy s rostlinnými hybridy. V té době je uznávaným šlechtitelem, nicméně když přednášel své poznatky před odbornou veřejností, dočkal se akorát zpochybňování a jeho statistické modely většina vůbec nepochopí. Mendel tak začne své závěry sám zpochybňovat.

Uznání se Mendelovi dostane až 20 let po jeho smrti. Dnes je považován za zakladatele jednoho z nejrychleji rostoucích vědních oborů současnosti - genetiky.

Skryté geny

Mendelův největší objev spočíval v tom, že vyvrátil teorii o "míchání" vlastností. Prokázal, že vlastnosti se předávají v samostatných balíčcích (dnes jim říkáme geny). Zjistil, že každý jedinec má pro daný znak dvě informace – jednu od otce, druhou od matky. Pokud se potká "silnější" informace se "slabší", ta silnější vyhraje a určí vzhled. Říkáme jí dominantní (žlutá barva hrachu). Slabší informace tam stále je, ale skryje se. Říkáme jí recesivní (zelená barva, albinismus). Když se kříženci rozmnoží, existuje 25% šance (poměr 1:3), že v pohlavních buňkách předají oba zrovna tu skrytou recesivní informaci, proto se zelená ve druhé generaci najednou objevila.

Homozygot a heterozygot

Mendelovy „faktory“ dnes nazýváme geny a jejich konkrétním variantám říkáme alely. Rozlišujeme jedince, kteří mají dvě stejné alely (homozygoti, např. AA nebo aa), a jedince s různými alelami (heterozygoti, Aa). Dnes, na rozdíl od Mendela, víme, že alely leží na chromozomech. Během vzniku spermií a vajíček (meiózy) se chromozomy oddělují a do každé pohlavní buňky putuje náhodně vždy jen jedna alela z daného páru.

Mendel chtěl původně svá pozorování zkoumat na myších. Provádět takové experimenty na savcích však bylo z hlediska víry nemyslitelné. Proto se zaměřil na hrách setý. 

Zamysli se nad tím, proč je volba hrachu mnohem lepší než provádění experimentů na myších.