Vznik života a mikroorganismy

Vznik života

Učebnice se stále tvoří

Vidíte vše, co je nyní zveřejněné. Nové lekce budou přibývat postupně.

Badatelská otázka

Kde se vzal život na Zemi?

Zadání

Promysli a zapiš si své úvahy

Když se rozhlédneš kolem sebe, vidíš stromy, ptáky, hmyz a možná i svého psa. Naše planeta bzučí životem. Ale jak to všechno začalo? Během historie lidstva vzniklo několik teorií. Tvým úkolem je teď prozkoumat tři z nich, vžít se do role vědce a odhalit jejich silná i slabá místa.

 

Život ze špíny (Teorie samoplození)
Co si lidé mysleli: Lidé ve starověku a středověku věřili, že život vzniká rovnou z neživých věcí. Viděli, že když nechají v rohu stodoly staré hadry a zrní, za pár dní odtud vyběhnou myši. Když nechali zkazit maso, objevili se v něm červi.

  • Zamyšlení: Proč této teorii lidé tak dlouho věřili a nikomu to nepřišlo divné?
  • Tvůj experiment: Představ si, že jsi vědec v 17. století a chceš dokázat, že je to hloupost. Máš k dispozici dva kusy syrového masa a dvě sklenice. Jak bys pomocí nich dokázal, že červi nevznikají ze samotného masa, ale z vajíček much, které na něj sedají? Navrhni pokus!

Cestovatelé z vesmíru (Teorie panspermie)
Co si lidé mysleli: Tato teorie tvrdí, že život nevznikl na Zemi, ale přicestoval k nám z hlubokého vesmíru. Drobné odolné bakterie se mohly ukrývat uvnitř komety nebo meteoritu, který narazil do naší planety, a odtud se život rozšířil.

  • Kritické uvažování: Představ si, že jsi taková bakterie letící vesmírem na kusu skály. Napiš alespoň tři smrtelně nebezpečné překážky, které musíš přežít během cesty vesmírem a při samotném přistání na Zemi.

Polévka života (Chemická evoluce)
Co si lidé mysleli: Život vznikl přímo na Zemi, v dávných oceánech. Postupným spojováním neživých chemických látek vznikaly složitější a složitější struktury. Pomohly k tomu blesky, obrovské teplo a miliony let času, až nakonec vznikla první jednoduchá buňka.

  • Úkol na logiku: Pokud to takto šlo před miliardami let, proč by se z nějakých chemických látek v dnešním rybníku nevytvořila úplně nová primitivní buňka? Co by se s takovou "vznikající a bezbrannou" buňkou v dnešní přírodě asi stalo?
Základní vysvětlení

Skvělá práce, badateli! Pojďme se podívat, jak tvé nápady obstojí ve světě vědy.

 

Odhalení 1: Jak to bylo s masem a červy?
Lidé teorii samoplození věřili, protože dávala smysl tomu, co viděli na vlastní oči. Nevěděli nic o mikroskopech a neviditelných vajíčkách hmyzu. Prostě viděli zkažené maso a z něj vylézat červy.
Pokud jsi navrhl, že jednu sklenici s masem necháš otevřenou a druhou uzavřeš (například prodyšnou látkou nebo víčkem), uvažuješ přesně jako italský vědec Francesco Redi! Ten dokázal, že mouchy se na maso v uzavřené sklenici nedostanou, nenakladou vajíčka a žádní červi (což jsou larvy much) se neobjeví. Život ze špíny zkrátka nevzniká.

 

Odhalení 2: Vesmírná jízda smrti
Teorie panspermie má velký háček. Pokud by měl život přicestovat z vesmíru, bakterie by musela přežít:

  • Vesmírné mrazy, prázdnotu (vakuum) a smrtelné kosmické záření během milionů let cesty.
  • Obrovský žár, když meteorit vstoupí do naší atmosféry a začne hořet.
  • Drtivý náraz při dopadu na povrch Země, který vytvoří explozi silnější než atomová bomba.
    Přesto vědci zjistili, že některé druhy (např. drobná želvuška nebo bakterie ukryté hluboko uvnitř kamene) by část těchto extrémů přežít mohly! Zda k nám ale život vážně přiletěl z hvězd, zatím jistě nevíme.

Odhalení 3: Proč se "polévka života" nevaří i dnes?
Dávná Země byla pusté místo bez kyslíku a bez predátorů. Pokud by se dnes v rybníku začaly chemické látky pomalu spojovat do nové buňky, dlouho by nepřežily. Dnešní svět je totiž plný hladových bakterií, plísní a živočichů, pro které by tahle vznikající buňka byla jen snadná a chutná svačina. Dnešní organismy by ji zkrátka sežraly dřív, než by vůbec stihla ožít. Navíc dnešní kyslík v atmosféře podobné chemické procesy narušuje. Proto už dnes život takto nově nevzniká.

 

 

 

Chci vědět víc

Tato sekce je pro badatele, kteří chtějí jít o krok dál a odhalit další vrstvy evoluční záhady. Zkus odpovědět na následující otázky. U druhé a třetí výzvy se neboj využít internet!

 

Rozvojový úkol A)

Výzva 1: Souboj teorií
Jaký je hlavní rozdíl mezi tím, jak vznikl život podle teorie samoplození, a jak podle chemické evoluce? Zamysli se nad časem a složitostí organismů. 

 

Výzva 2: Laboratoř dávné Země
Podařilo se chemickou evoluci vědcům napodobit? (Nápověda: Hledej „Millerův-Ureyův experiment“ z roku 1953). Co přesně se jim v laboratoři povedlo vytvořit? 

 

Výzva 3: Vesmírný nezmar Pokud by platila teorie panspermie (život přiletěl z vesmíru), musel by organismus přežít vakuum, mráz a smrtelnou radiaci. Zkus na internetu vyhledat mikroskopického živočicha, kterému se česky říká želvuška (anglicky tardigrade nebo water bear). Zjisti a vypiš alespoň tři extrémní podmínky, které tento tvor dokáže přežít. Zvládl by podle tebe cestu vesmírem?

 

 

Zobrazit řešení

Rozvojový úkol A)

Odhalení 1: Rychlá magie vs. miliony let chemie
Hlavní rozdíl je v čase a složitosti. Teorie samoplození tvrdila, že už rovnou velmi složití tvorové (myši, červi, mouchy) vznikají z neživé hmoty okamžitě (během pár dní). Chemická evoluce naproti tomu tvrdí, že z neživých chemických látek vznikaly miliony let jen ty úplně nejprimitivnější a nejjednodušší buňky.

 

Odhalení 2: Jiskra života v laboratoři
Částečně ano! V roce 1953 vědci Stanley Miller a Harold Urey naplnili skleněnou baňku vodou a plyny, které byly na dávné Zemi, a pouštěli do nich elektrické výboje (blesky). Nepodařilo se jim sice vytvořit živou buňku, ale podařilo se jim z neživých plynů vytvořit složité organické látky (např. aminokyseliny), což jsou základní stavební kameny všeho živého na Zemi. Dokázali tím, že první krok chemické evoluce byl skutečně možný.

 

Odhalení 3: Přeživší z jiné planety
Želvušky jsou skuteční superhrdinové přírody. Zjistil jsi, co všechno vydrží? Zvládnou teploty blížící se absolutní nule (-272 °C) i bodu varu (+150 °C), přežijí tlak na dně nejhlubšího oceánu, tisícinásobně větší radiaci než člověk, a dokonce i vakuum ve vesmíru! Dělají to tak, že se vysuší a upadnou do stavu zvaného kryptobióza. Pokud by nějaký tvor mohl přežít vesmírnou cestu na meteoritu, byla by to pravděpodobně želvuška nebo nějaká podobně odolná bakterie.

 

 

Další zdroje ke studiu